|
|
Vliv centrální serotoninergní a dopaminergní aktivity na nutriční a metabolické parametry
Brunerová, Ludmila ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
VLIV CENTRÁLNÍ SEROTONERGNÍ A DOPAMINERGNÍ AKTIVITY NA NUTRIČNÍ A METABOLICKÉ PARAMETRY MUDr. Ludmila Brunerová SOUHRN Úvod: Neuromediátory dopamin a serotonin hrají významnou roli v homeostatické i v hédonické regu- laci příjmu potravy, pravděpodobně vykazují přímé metabolické působení a zvláště serotonin ovlivňuje také afektivitu. Jejich centrální aktivitu lze kvantifikovat pomocí neuroendokrinních funkčních testů. Společné mediátory regulace metabolizmu a afektivity představují zajímavý výzkumný cíl. Cíle práce: Prvním cílem bylo popsat vztah mezi centrálním serotoninergním tonem měřeným pomocí citalopramového testu, afektivitou, preferencí makronutrientů v potravě a metabolickým profilem u zdravých mužů. Druhým cílem práce bylo ověřit použití sublinguálního apomorfinu jako próby v neu- roendokrinním testu hodnotícím centrální dopaminergní aktivitu. Třetím cílem práce bylo popsat vztah mezi centrálním dopaminergním tonem měřeným pomocí sublinguálního apomorfinového testu, prefe- rencí makronutrientů v potravě a metabolickým profilem. Metodika: Studie probíhala ve 4 vyšetřovacích dnech, vždy s týdenním intervalem mezi jednotlivými dny, na 42 zdravých mužích (průměrný věk 43,5 ± 7,4 let a průměrný BMI 27,4 ± 5,7 kg/mš). V den 0 bylo provedeno antropometrické a biochemické...
|
|
| |
|
|
Vliv centrální serotoninergní a dopaminergní aktivity na nutriční a metabolické parametry
Brunerová, Ludmila ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
VLIV CENTRÁLNÍ SEROTONERGNÍ A DOPAMINERGNÍ AKTIVITY NA NUTRIČNÍ A METABOLICKÉ PARAMETRY MUDr. Ludmila Brunerová SOUHRN Úvod: Neuromediátory dopamin a serotonin hrají významnou roli v homeostatické i v hédonické regu- laci příjmu potravy, pravděpodobně vykazují přímé metabolické působení a zvláště serotonin ovlivňuje také afektivitu. Jejich centrální aktivitu lze kvantifikovat pomocí neuroendokrinních funkčních testů. Společné mediátory regulace metabolizmu a afektivity představují zajímavý výzkumný cíl. Cíle práce: Prvním cílem bylo popsat vztah mezi centrálním serotoninergním tonem měřeným pomocí citalopramového testu, afektivitou, preferencí makronutrientů v potravě a metabolickým profilem u zdravých mužů. Druhým cílem práce bylo ověřit použití sublinguálního apomorfinu jako próby v neu- roendokrinním testu hodnotícím centrální dopaminergní aktivitu. Třetím cílem práce bylo popsat vztah mezi centrálním dopaminergním tonem měřeným pomocí sublinguálního apomorfinového testu, prefe- rencí makronutrientů v potravě a metabolickým profilem. Metodika: Studie probíhala ve 4 vyšetřovacích dnech, vždy s týdenním intervalem mezi jednotlivými dny, na 42 zdravých mužích (průměrný věk 43,5 ± 7,4 let a průměrný BMI 27,4 ± 5,7 kg/mš). V den 0 bylo provedeno antropometrické a biochemické...
|
|
|
Biologie krys z rodu Rattus se zaměřením na potravní preference
Voráčková, Petra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Rod Rattus patří do nejrozsáhlejší savčí čeledi zvané Muridae, konkrétně do podčeledi Murinae. Potkan (Rattus norvegicus) a krysa obecná (Rattus rattus) jsou neznámější druhy rodu Rattus. Ačkoli je dnes laboratorní potkan široce využívaným modelovým organismem, divoké druhy rodu Rattus způsobují rozsáhlé ekonomické škody v zemědělství, zejména v jihovýchodní Asii. Tito komenzální hlodavci jsou také obávaní přenašeči zoonotických onemocnění, kterými se může člověk nakazit. Jedním ze způsobů, jak redukovat jejich populace, je studium přenosu potravních preferencí. Sociální učení a předávání zkušeností o potravě ostatním jedincům je u rodu Rattus obecně známý fenomén. Nejen díky tomu je tento rod jedním z nejúspěšnějších v živočišné řiši.
|
|
|
Potravní preference drobných zemních savců a jejich vliv na biodiverzitu rostlinných společenstev mokrých orchidejových luk
CUDLÍN, Ondřej
Během šesti vegetačních sezón (2002 až 2007) byl na třech lokalitách prováděn výzkum potravní preference drobných savců a zjišťování jejich vlivu na hlízy prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Na každé lokalitě bylo označeno deset párů rostlin prstnatce májového. Jedna rostlina z páru byla ochráněna trojúhelníkem vytvořeným třemi kovovými hřebeny. Označené rostliny byly měřeny na začátku (výška, délka a šířka listu a počet květů) a na konci vegetačního období (počet tobolek). Ke konci vegetačního období (září {--} říjen) byl proveden v průběhu tří nocí odchyt drobných savců. Na každé lokalitě byly vytyčeny čtyři linie po 25 pastech o celkové délce 500 m délce, vytvořené celekem ze sta sklopných pastí. Dvě linie procházely přes místa s výskytem vstavačovitých rostlin, zbývající dvě přes louky bez přítomnosti vstavačovitých rostlin. V letech 2004 - 2007 byla zjišťována potravní preference drobných savců pomocí kořenů zabalených do pletiva o rozměrech 15 x 6 cm. V každé "návnadě" byl umístěn vždy kořen jednoho druhu jako kontrola a k němu byly přidány další testovací kořeny.Takto vytvořených 50 "návnad" bylo umístěno ob jednu past, tedy mezi 100 pastí, na každé lokalitě. V letech 2005 - 2007 bylo provedeno zjišťování potravní preference hraboše polního v laboratorních chovech PřF JU s kořeny stejných druhů rostlin jako v terénním experimentu. V letech 2006 a 2007 byly přidány i hlízy prstnatce májového, především z agarových kultur a malý počet hlíz z lokality ohrožené zánikem. Také byl provedcen mikroskopický rozbor žaludků jedinců hraboše polního a hraboše mokřadního odchycených na třech lokalitách při podzimních odchytech. Z výzkumu za období v letech 2002 {--} 2007 nevyplývá, že se na poškozování hlíz prstnatce májového podílejí hlodavci, i když hraboš polní v laboratorním experimentu významně preferoval hlízy prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), vypěstované v čistých agarových kulturách. Domnívám se, že ke konzumaci hlíz a více preferovaných kořenů (olešníku kmínolistého, vrbiny obecné), by mohlo dojít v gradační fázi populačního cyklu hrabošovitých, který se na sledovaných lokalitách nevyskytnul. Na transektech s výskytem vstavačovitých rostlin bylo odchyceno více druhů drobných savců než na transektech bez výskytu vstavačovitých. V mikroskopických rozborech 28 žaludků hrabošů polních z podzimních odchytů byly nalezeny jen 3% podzemních zásobních orgánů rostlin, zbytek byl tvořen nadzemními částmi jednoděložných a dvouděložných rostlin, což je vzhledem k odchytům ve vegetačním období očekávaný výsledek.
|
|
|
Vliv okusu spárkatou zvěří na chutnost listového opadu pro mnohonožky (Diplopoda)
Ashili, P. ; Tajovský, Karel ; Tuf, I.H. ; Tufová, J.
Mnohonožky byly použity jako modelová skupina dekompozitorů pro experimentální studium zaměřené na vztahy mezi spárkatou zvěří, rostlinami a půdními bezobratlými. Listový opad a mnohonožky (.i.Glomeris klugii, Glomeris hexasticha, Glomeris connexa, Julus scandinavius, Leptoiulus proximus, Megaphyllum projectum, Unciger foetidus./i.) byly sbírány v lesních porostech CHKO Křivoklátsko. Byla porovnávána chutnost listového opadu z oplocených a otevřených lesních ploch. Listový opad buku (.i.Fagus silvatica./i.) a habru (.i.Carpinus betulus./i.) sbíraný na podzim a na jaře na obou typech ploch byl použit v laboratorních testech s mnohonožkami. Konzumace opadu se signifikantně lišila v rámci jednotlivých variant pokusu. Mnohonožky preferovaly habrový opad před bukovým, opad z oplocených ploch před opadem z otevřených ploch a čerstvý opad před starým opadem po přezimování.
|
host ::
RSS.